Civilizace

Seděla jsem na bílé pláži, vedle mě koktejl s deštníčkem, před očima umělohmotný vánoční stromeček, který vypadal jako nemocné paraplíčko v mojitu. Doma se právě pekly vanilkové rohlíčky, kámošky posílaly do éteru sociálních médií fotky kapra, který se tvářil jako oběť systémové šikany, a já jsem se poprvé v životě rozhodla pro největší sváteční vzpouru. Zrušit Vánoce.

Jak lépe poznat sám sebe, být sebevědomější a zlepšit vztah k sobě samému? Pozvěte se na rande.

Mozek nesnáší prázdná místa. Tam, kde je náhoda, dosadí viníka. Kde je šum, vidí vzorec. A kde je jen obyčejná pravděpodobnost, vykouzlí příběh o tajném spolku, který tahá za nitky.

Příběh, kdy se dva Přemyslovci dokázali dohodnout, a položili tím základy budoucího českého království. Zapomenutý moment, v němž vítězství nepřinesly zbraně, ale státnická prozíravost.

Příroda od nepaměti zvládá ukládat data s hustotou, o které moderní technologie teprve sní. A pánská miniaturní buňka je toho nejlepším příkladem.

Smrt je něco, o čem se dnes příliš nemluví, i když patří k životu stejně neoddělitelně jako jeho začátek.

Když jde o léky, řada pacientů se řídí spíš momentální náladou než doporučením lékaře. Internisté proto spouštějí akce Vybírej moudře a SAMI DOMA, které mají naučit Čechy, že léčba není playlist, který si můžeme dle chuti přeskakovat.

Představa, že inspirace přichází jako náhlý blesk z čistého nebe, patří k nejromantičtějším mýtům o umění. Čekání na polibek múzy je totiž často jen převlečená prokrastinace. Při bližším pohledu do deníků a korespondence velkých vizionářů zjišťujeme, že to, co nazýváme genialitou, je často jen vedlejším produktem úzkostlivě dodržovaného řádu.

Před některými vánočními zvyky nelze uniknout. Prasátko se zuby zahnutými nahoru, Mrazík, prodávání fake porcovaných pejsků coby protest proti kapří apokalypse a také některé písně, které nás měly naladit na slavnostní chvíle… ale děje se přitom pravý opak. Všichni se jednou sejdeme ve Whamhalle