Rodina a děti

Když bylo Viktorce osm měsíců, začala ztrácet dovednosti, které už dávno ovládala. Lékaři postupně vyslovili děsivé diagnózy a rodina se ocitla v kolotoči nemocnic, vyšetření a nejistoty. Dnes je dívce téměř šest let, sama si nedokáže říct o jídlo a její maminka Veronika mezitím prodělala nádor na mozku. Přesto se nevzdávají a bojují o další den.

Apolena Mortensen Tůmová

Zatímco dříve se děti často bály rodičů, dnes se někdy zdá, jako by se rodiče báli vlastních dětí. Bojí se jejich hněvu, slz, výčitek a toho, že ztratí jejich lásku. A tak raději říkají ano, i když by měli říct ne.

Klára Kutilová

Ještě nedávno chtěla znát její názor na všechno. Pak přišla puberta a jedna nenápadná věta, po které měla Simona pocit, že vedle ní sedí úplně cizí člověk.

Milada Kadeřábková

Některé děti prožívají svět intenzivněji než ostatní. Silněji reagují na emoce, hluk i změny ve svém okolí. Vysoká citlivost není porucha, ale osobnostní rys, který může být darem i výzvou pro dítě i jeho rodiče.

Kristýna Nedobitá

Ze spodního patra domu se ozývá tiché, rytmické klepání – to moje osmasedmdesátiletá matka už počtvrté během hodiny kontroluje, jestli jsou zamčené dveře na terasu. Z koupelny vedle mě se ozývá hysterický pláč mé sedmnáctileté dcery, které jakýsi Matyáš právě přes WhatsApp oznámil, že „to nemá cenu“. A pak jsem tady já.

Klára Kutilová

První týdny života se neřídí budíkem ani nocí. Pediatrička vysvětluje, kolik spánku je u novorozence běžné a kdy už zpozornět.

Martina Malá

Kdysi si dvanáctileté dívky potají půjčovaly rtěnku od maminky a zkoušely se malovat před zrcadlem v koupelně. Místo dětského experimentování ale dnes přichází skutečné skincare rutiny, séra s retinolem a obavy z vrásek, které se na tváři dospívajících dívek ještě ani nemohly objevit.

Elena Severka

„Trauma není to, co se vám stane. Trauma je to, co se stane uvnitř vás v důsledku toho, co se vám stalo.“ - Gabor Maté

Martina Malá

Rodič kouká do mobilu, dítě si hraje vedle. Když na mámu nebo tátu promluví, většinou se mu nedostane ani odpovědi, maximálně přikývnutí. Realita dnešní doby. Na první pohled vypadají rodiny šťastně, vše se zdá dokonalé. Děti mají vše, na co si vzpomenou, ale přesto podle terapeutů přibývá malých pacientů, kteří vyrůstají v pocitu osamění. Chybí jim to nejdůležitější: pozornost rodičů.